Je třeba, aby se psychologie více zapojila do snah o zmírnění dopadů klimatické změny

V loňském roce jsme vám představili Population health statement, nyní máme to potěšení představit POPULATION CLIMATE ACTION FRAMEWORK, který je výsledkem spolupráce více než 70 zemí sdružených v GPA. Tato aktivita navazuje na deklaraci a prohlášení podepsané v Lisabonu 2019, přičemž ČR patří také k signatářům. 

Osobně si jako zástupci ČR v Globální psychologické alianci myslíme, že bychom měli chtít víc, než jen mírnit dopady klimatické změny na psychiku lidské populace. Pokud je klimatická krize způsobena lidským chováním, kterým se jako psychologové či psychoterapeuti zabýváme, měli bychom se ptát, jak můžeme toto chování efektivně ovlivňovat a měnit tak, aby se změnila i trajektorie nepříznivého klimatického vývoje. Naším cílem je také zasáhnout relevantními informacemi a změnou skupiny lidí, jejichž zájem o životní prostředí je nízký, nebo kteří reagují na současnou situaci popřením, bagatelizací či agresí. Nečinnost či skepticismus vůči změnám klimatu má také své psychologické základy, kterým můžeme porozumět a ovlivnit je. 

V dokumentu, který přikládáme ke stažení, se můžete mimo jiné dočíst: 

Psychologie by měla přispět ke zpomalení a nakonec i zastavení klimatické změny působené člověkem.... Měli bychom se snažit pomoci jednotlivcům, komunitám, organizacím a systémům najít způsoby jednání a komunikace, které jsou vhodné a efektivní v jejich vlastních sociálních, politických a kulturních kontextech. 

... měli bychom podporovat společný a kooperativní pohled, že jsme v tom všichni společně. (tedy nepřispívat k polarizacím či nekontaminovat vědecká poznání ideologiemi - naše pozn.)

... Psychologie může identifikovat a podporovat způsoby změny životního stylu, které přispějí k nižší spotřebě energie a nižší emisím.  

... Velmi rozšířený je názor, že k efektivní změně může dojít jen tehdy, pokud jednotlivé státy schválí zákony, které přinutí systém ke změně. Tento proces je ale zdlouhavý, nejistý a závislý na prioritách ve vládních a volebních rozhodnutích... Vytvoření osobního závazku může být efektivnější strategií, přičemž motivace ke změně chování je vyšší, pokud jsou lidé informování a vzděláváni v této oblasti, a když rozumí výhodám klimaticky udržitelného ekosystému pro sebe a pro budoucí generace... (Z jiných zdrojů také doplňujeme, že je efektivní upozorňovat na to, že klimatická krize je především krizí zdravotní: každé čtvrté úmrtí lze přičíst environmentálním příčinám, kterým lze předcházet, a WHO odhaduje, že v důsledku změny klimatu každoročně umírá dalších 250 000 lidí. ). 

... Měli bychom se zabývat otázkami adaptace na změnu klimatu nejen z humanitárních důvodů, ale také z důvodů dopadů na psychické zdraví, socioekonomické nerovnosti a politické stability. 

... Zároveň je důležité uznat, že dopady změny klimatu nejsou stejné pro všechny. (Opět naše poznámka: Drtivé dopady špatné komunikace tohoto faktu jsme viděli v průběhu pandemie Covid, kdy nedostatečná akcentace skutečnosti, že onemocnění neohrožuje všechny stejně, přispívala zásadním způsobem k polarizaci, non-complianci a zpochybňování souvisejících relevantních sdělení). 

Změna klimatu je jedním z nejnaléhavějších problémů, kterým lidstvo čelí, a vyžaduje koordinovanou a účinnou reakci na globální úrovni. Psychologie může hrát klíčovou roli v podpoře této reakce prostřednictvím vzdělávání, osvěty a podpory jednotlivců, komunit a organizací v mírnění, přizpůsobování a prosazování spravedlnosti v oblasti změny klimatu. Pouze společným úsilím a koordinovanou akcí můžeme dosáhnout zásadních změn potřebných k ochraně naší planety pro budoucí generace.